O NÁRODNÍ STÁT V POKRAČOVÁNÍ ÚVAH Č.3

7. 2. 2015

ALMANACH-LUMÍR

KLUBY NÁRODNÍCH LISTŮ

O NÁRODNÍ STÁT

VIKTOR DYK prozaik a dramatik

3. díl úvah Jan Valenta, šéfredaktor Klubu Národních listů

Jestliže jsem uvažoval nad Viktorem Dykem politikem, nutně se musím vracet k jeho nesmírnému odkazu literárnímu, neboť mi byl od mládí vzorem . Pro něj byl zase velkým vzorem Jan Neruda, Svatopluk Čech a s profesorem Aloisem Jiráskem sdílel od roku 1925 Senát ČR za NDS ( 1918-1919 RNS, 1920-1925 PS NS ČSR) .

Po celkem mírné polemice se svým kolegou Josefem Svatoplukem Macharem rostl Viktor Dyk umělecky rok od roku , jeho prózu přibližuji více než autor knihy : Stud (1900), Konec Hackenschmiedův (tetralogie 1904-1906), Prsty Habakukovy ( 1906), Píseň o vrbě (1908). Příhody již psal během přeměny Národních listů, poté co byl redaktorem Lumíru a i Času . Bohatá kulturní rubrika nového anglického formátu Národních listů, mnohdy oddělená složkami i od reklamy a hlavní stránky mne inspirovaly k úpravám Klubu Národních listů. Nesmíme zapomínat na jeho politické zrání a přátelství s Antonínem Hajnem, dr. Karlem Kramářem, Jaroslavem Kvapilem ( dramaturg ND) , ale i autorem hymny ČS ND skladatelem Rudolfem Piskáčkem. Traduje se že právě po vývoji u státoprávních pokrokářů byl v r. 1919 autorem textu. Dosud stále pátráme po desce této hymny s projevem dr. Kramáře .

Postupné slučování rozdělené politické scény ovlivnilo i Dykovu tvorbu prózy : Příhody ( 1911), KRYSAŘ ( 1915 ) , zejména cenzurované za války Tajemné dobrodružství Alexeje Iványče Kozulinova ( 1915-1922), Tichý dům ( už jako poslanec NS za NDS 1921), Zlý vítr (1922), další díl Prsty Habakukovy ( 1925).

Je obdivuhodné jak kloubil povinnosti předního zákonodárce s plodnou literární a dramatickou tvorbou, která kulminovala ve hrách : Dědivadelní hra (1927), ale jeho prvotinou byla Epizoda (1906), dále Posel (1907), na prahu války pak Zmoudření dona Quichota, které se dočkalo i rozhlasové úpravy se slavnými herci ( 1914 a 1959), Velký mág ( 1914), Zvěrstva (1919 po skončení války), pro děti Ondřej a drak ( 1919-1920) , též filmová pohádka (1959) , oslava samostatnosti Revoluční trilogie ( ND 1921). Z politicko prozaických děl uvádím knihu „O NÁRODNÍ STÁT“ (vzor pro knihu pana Václava Ryneše ) vydána posmrtně 1932 a 1938 . Sedm svazků ještě dokončil těsně před svou cestou do Jugoslávie . Vzpomínky a komentáře (1927), Politický list jsou věnovány kritice „čechoslovakismu“, kde v souběhu s dr. Karlem Kramářem ostře kritizoval zejména dr. Edvarda Beneše , ale i prezidenta T.G. Masaryka za mylný princip jednotného národa československého, namísto ideje Československé a České, Slovenské a Rusínské identity v rámci společného státu. Pan Václav Ryneš rozebírá v knize politické stranictví v ČSR ale i vývoj před vyhlášením ČSR. Jako senátor ostře kritizoval Německé stranictví ( menšina v Sudetech) i ve svých komentářích a statích, odmítal separatisty okolo Andreje Hlinky ( SVK) a vítal v NDS paritu Zemského principu ve straně, kde patřil k radikálnějšímu křídlu .

Soykovy děti (1929) a Holoubek Kuzma (1928) žel patří k závěru jeho próz . Aby nebylo jen u tohoto pilného a plodného politika a autora, jeho přátelství se skladatelem Leošem Janáčkem a „úlitba“ Svatoplukovi Čechovi bylo skvělé libreto :

Výlety pana Broučka do 15.století (1929-30) , které uvedlo Kvapilovo Národní divadlo v Praze a i Brně, Ostravě a ND Bratislavě. Když jsem jednou navštívil Vikárku a to ještě za Husákova režimu, netušil jsem že po roce 1990 byla nadlouho tato skvělá restaurace na Pražském hradě uzavřena.

Sjednocení českých národně občanských stran Viktor Dyk vítal a vznik ČS ND – NDS 1918-1919 znamenal pro něj obrovský literárně dramatický vzestup.

Pokračování ve IV.díle úvah . Jan Valenta 7.2.2015